yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Dačická nemocnice

Nemocnice Dačice

Smutné pokračování 2008

Události posledního měsíce představují vyvrcholení několikaletého procesu problémů spojených s dačickou nemocnicí. Záměrně hovořím o horizontu mnoha let, neboť nynější stav „klinické smrti“ není záležitostí měsíců či jednoho provozovatele.

Na našich webových stránkách jsme před třemi lety věnovali nemocnici mimořádnou pozornost, proto nebudu v sáhodlouhých větách popisovat všechny aspekty geneze, ale zaměřím se pouze na základní charakteristiku a snad i postižení důvodů i odpovědností. Předně je nutné konstatovat, že v horizontu vnímání města Dačic a jeho občanů představuje nemocnice a její osud skutečně citlivé téma, které logicky mnohdy sklouzne do subjektivního náhledu, emotivního rozčarování či jednostranného hledání viníků. Historie nemocnice bezpochyby napomohla tomuto vztahu, neboť boj o postavení nemocnice byl téměř půlstoletý a podíl občanů na jejím postavení není zanedbatelný (byť šla většina prostředků ze státní kasy a z pomoci americké UNRRY po roce 1945…). Ale přistupme nyní k aktuální situaci.

I. GENEZE
1) Před třemi lety rozhodovalo zastupitelstvo o provozovateli nemocnice, přičemž ze všech tehdejších jednání mohu jasně konstatovat, že drtivá většina zastupitelů byla přesvědčena o nutnosti změny, v tomto případě o nutnosti změny provozovatele z města na jiný subjekt. To je jedna skutečnost, podpořena ještě navíc tehdejším stavem financí, kdy vklad města do nemocnice měl ročně představovat cca 13 milionů, což bylo v dlouhodobém horizontu pro hospodaření města neúnosné.
2) Další skutečností je to, že snahou zastupitelů bylo zachování tehdy fungujících oddělení, což se také projevilo v definici smlouvy s vybraným provozovatelem. Jiným případem byla otázka porodnice, které jsme se na těchto stránkách též věnovali – zde sehrálo zásadní roli naše ministerstvo zdravotnictví. Nabídky se tehdy soustředily v podstatě na dva soukromé provozovatele, neboť jak jindřichohradecký, tak jihlavský projekt počítaly s postupnou redukcí fungujících oddělení. V rámci tohoto předpokladu zachování stávající péče proběhlo nakonec celkem vyrovnané hlasování, ze kterého vzešla vítězně firma PP Hospitals, s.r.o. Osobně stále považuji celý proces výběru za průhledný, neboť všichni zastupitelé byli angažování do pracovních jednání, kde se řešily všechny aspekty výběru.
3) Před provozovatelem nemocnice (došlo pouze k převedení činnosti, nikoliv budov a majetku, který je stále města) stály problémy finanční, personální a investiční. O všech krocích bylo zastupitelstvo průběžně informováno, přičemž zároveň byl přítomen zástupce města v dozorčí radě firmy. Proběhly investice do chirurgických sálů i stravovacího provozu, zároveň se však firma potýkala s neúspěchy na poli personální politiky. Jakkoliv se pak dlouhodobě řešil problém chirurgie, opomenuto zůstalo téma interny, kde nedošlo k posílení a vzhledem k přetížení personálu došlo v podstatě ke kolapsu právě zde. Nemocnice se tedy pojednou nachází v situaci, kdy prakticky končí fungování oddělení definovaných ve smlouvě. Osobně to považuji za neúspěch firmy při vedení dačické nemocnice, podcenění personální politiky a porušení smlouvy. Nyní by tedy měly nastat právní kroky města vůči PP Hospitals, jakož i další aktivity vedoucí k nalezení možných životaschopných alternativ řešení.

II. DŮVODY, PŘÍČINY, ODPOVĚDNOST
1) Problematika přežití dačické nemocnice byla v podstatě redukována na roli města Dačic, popř. rady města či koalice, jež prosadila (nejen, ale především) svými hlasy stávajícího provozovatele. Když však nahlédneme na mapu České republiky a pokrytí sítí zdravotních zařízení, je nutné z tohoto redukovaného pohledu vystoupit o něco výše. Předně zde v případě reálného pádu nemocnice vzniká patrně největší celorepublikový „prázdný prostor“ bez nemocničního zařízení a je otázkou s relativně jasnou odpovědí, zda je to město, které by mělo garantovat zdravotní péči pro celý tento region.
2) Osobně vidím jako nezastupitelnou roli krajů (zdůrazňuji množné číslo, neboť poloha města Dačic by si vyžadovala součinnost Jihočeského kraje i Kraje Vysočina). Pokud je nyní na stole otázka provozovatele z J. Hradce, vracíme se v podstatě o několik let zpět. Jihočeský kraj nedokázal garantovat dačickou nemocnici zřetelně ve své síti, tj. včetně právního statutu jako organizace kraje. Zde také osobně vidím nyní jedinou cestu řešení, neboť jedině uvědomění na úrovni kraje, že zde došlo také z jeho strany k podcenění situace, napomůže nalezení řešení. A je zcela jedno, kterými politickými sekretariáty bude tato snaha vedena, před občany kraje jsou podzimní volby a je docela dobře možné, že se z dačického problému stane „vítané“ politikum.
3) Nebudu na tomto místě opakovat konstatování z předchozích příspěvků, že jsme stále zajatci celorepublikové situace ve zdravotnictví a představa, že město Dačice dokáže vystoupit z tohoto systému a hrát jakousi vlastní roli navzdory systému jsou přesně oním emotivním momentem.
4) Odpovědnost města však nelze tak docela přejít argumentem celostátní situace. Provozovatel byl vybrán v skutečně dobré víře záchrany existující formy i obsahu činnosti nemocnice, jeho neúspěch je neúspěchem tohoto výběru, byť limitovaným tehdejšími alternativami. Činnost zástupce města v dozorčí radě si též dokáži představit mnohem aktivnější a přísnější. Nic by to však nezměnilo na dnešním výsledku, snad jen otevření tohoto problému by bylo včasnější.
5) Na závěr tohoto odstavce ještě nelze nezmínit limity samotného charakteru města Dačic, kdy se v rámci vyhledávání personálií patrně nemůžeme tvářit, že Dačice mohou patřit k lukrativním místům pro mladé lékaře, popř. atestované odborníky – máme zde příklady nadšených patriotů z řad lékařů, ale to je záležitost každé konkrétní osoby, nikoliv systému.

III. ŘEŠENÍ?... A JEDNO PŘIROVNÁNÍ
Jak jsem konstatoval výše, jedinou alternativou je dle mého názoru nyní krajská pomoc, nejlépe přitom ve spojení obou krajů, na jejichž hranici se nacházíme. Zároveň bychom si v rámci všech emotivních vystoupení měli zcela upřímně přiznat, v jaké situaci se město i nemocnice nacházejí. V dobré víře můžeme žít s tím, že pomyslný vozík nemocnice řídíme již několik let sami, určujeme směr, brzdíme či přidáváme plyn, při mírném odstoupení od tohoto vozíku bychom však možná zjistili, že se nenachází na silnici, ale na kolejích horské dráhy a my se jen nakláníme dle toho, kam nás ony koleje vezou. Měli bychom tedy na jedné straně hovořit se správcem oné horské dráhy a na straně druhé bychom se možná měli přinejmenším snažit o to, abychom si ten vozík sami neznečistili vlastní špínou…

31.03.2008
autor: Michal Stehlík komentáře: zobrazit (4)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus