yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Dačická ulice Vladimíra Fuky

Vladimír Fuka

Další z dačických ulic v lokalitě Za Školou bude pojmenována po hudebním skladateli, aranžérovi, dirigentu a sbormistrovi Vladimíru Fukovi.

Vladimír Fuka se narodil se v dačické řemeslnické rodině v roce 1920. Fukovi měli známé štukatérství a kamnářství. Rodiče neměli hudební vzdělání, ale hudbu měli rádi a syna v jeho hudebním vzdělávání podporovali. V dětství se učil hře na housle a klavír u Františka Obsta v Dačicích – ředitele kůru a hudební školy. První písničky začal Vladimír Fuka skládat již ve 14 letech. Jeho učitel Obst ho poté začal vyučovat také harmonii a hudební formy. Další vzdělání pro životní dráhu učitele získal na Učitelském ústavu ve Znojmě, kde maturoval v roce 1939. V době studií zde hrál ve znojemské filharmonii. Nastoupil na brněnskou konzervatoř, ale studium nedokončil. Od roku 1942 do roku 1945 byl totálně nasazen v Německu. Hrál ve Farkašově orchestru v Nordhausenu (v Německu vznikla v roce 1943 jeho známá polka Dva šátečky).

V září 1945 nastoupil jako učitel do obce Písečné nad Dyjí. Od roku 1948 učil ve Slavonicích a od poloviny září roku 1955 se vrátil do rodných Dačic, kde začal učit na jedenáctileté střední škole, později na devítileté základní škole.

K prvním skladbám využíval texty dačického holiče, lidového muzikanta, redaktora Časopejska Karla Pfeifera. Do tohoto období patří i báseň Šlejferna, kterou zhudebnil v 16 letech jako waltz a upravil pro dačickou kapelu Jazz bratří Tománků. Sám v této kapele hrál na housle. Byla to také první skladba, která mu vyšla tiskem v roce 1939 v brněnském nakladatelství Jaroslava Stožického. Kromě oblíbené Šlejferny zde vyšla např. Rodná hrouda, Študácká, Přichází noc, Přijďte kamarádi. Tehdy také vznikla dlouholetá autorova spolupráce s mnoha textaři, jako s M. Cinkem či spisovatelem dr. F. Kožíkem, s dačickými dr. M. Klangem, J. Hosem, dr. V. Parkanem a dalšími.

Vladimír Fuka se věnoval po celá desetiletí především lidové dechové hudbě a vzorem mu byl v tomto hudebním žánru již od mládí Karel Vacek. Jako dirigent se zároveň setkával na řadě autorských koncertů s dalšími známými skladateli lidové hudby: J. Vejvodou, J. Poncarem, K. Valdaufem a dalšími. Psal i hudbu k operetám. Spolupracoval s Karlem Kosinou, který jeho operety uváděl v brněnském divadle a na zájezdových scénách. Vladimír Fuka spolupracoval řadu let s rozhlasem (např. populární kabaret KO-KO v brněnském rozhlase), Gramofonovými závody (první gramofonové desky Dva šátečky a Rodná hrouda vyšly v roce 1945) a televizí, kde se účastnil řady pořadů o lidové dechové hudbě (Vlachovka v roce 1970, To je ta muzika, aj.). Jeho písně jsou vydávány a interpretovány nejen u nás, ale i v zahraničí (Rakousko, Německo, Švýcarsko, Francie, Anglie a země Beneluxu).

Vladimír Fuka se celý život zároveň věnoval profesi učitele hudební výchovy, češtiny a němčiny. V rodných Dačicích byl dlouhá léta duší hudebního života ve městě. Od roku 1955 řídil celých 35 let dačický dětský pěvecký sbor, který byl známý svými koncerty nejen v Dačicích, ale v celém kraji. Zároveň řídil i soubor dačických učitelů, pěvecký sbor při OÚNZ Dačice. Do povědomí obyvatel Dačicka, okresu i celého kraje se zapsal také Fukův estrádní soubor. Nejúspěšnějším pořadem byl program 50 let písničce (70 repríz). Založil a řídil kapelu osvětové besedy v Dačicích (Dačičanka). Stál u zrodu prvních Festivalů mládežnických dechových hudeb v Dačicích (od roku 1979), jejichž tradice pokračuje ve městě dodnes. Připravoval dále speciální aranžmá písní pro Dechový orchestr města Dačic, pro Dechovku bez fraku, Městský pěvecký sbor v Dačicích a řadu dalších hudebních těles ve městě i širokém okolí. Z jeho hudební dílny vzešlo více jak 100 lidových písní, operety i hudba scénická, orchestrální skladby, znělky, hudba k dětským hrám aj.

Vladimír Fuka zemřel v roce 1996. Na jeho rodném domě v Dačicích mu byla odhalena 21. 5. 2000 pamětní deska a Městské muzeum a galerie v Dačicích mu věnovalo následně část své expozice.

Poznámka: Upravený text převzat z publikace „Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě“ – autorem portrétu je Mgr. Marie Kučerová

05.08.2015
autor: Michal Stehlík komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus