yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Rozhovor se Zuzanou Roithovou - část I.

MUDr. Zuzana Roithová, MBA

Europoslankyně Z. Roithová našemu serveru poskytla během své návštěvy Dačic rozhovor. Jeho první část, týkající se otázek Evropské unie Vám nyní přinášíme.

Paní doktorko, Vy máte zkušenosti z práce v českém Senátu a nyní pracujete jako poslankyně Evropského parlamentu. Lze tyto dvě činnosti nějak porovnat?

Musím říci, že zkušenost z českého Senátu je pro mne úplně klíčová. Dokonce si vůbec neumím představit, že bych mohla dobře odvádět práci v Evropském parlamentu, pokud bych neměla zkušenost z naší české legislativy. Nečekala jsem, jak pro mne osobně bude práce v EP podnětná. Otevření prostoru pro řešení globálních problémů a hledání souvislostí je pro mne velmi inspirativní a nečekaně obohatilo můj život.
Co se týká srovnání práce v evropském a v českém parlamentu, určitý rozdíl je ve způsobu, jakým se dosahuje výsledku. Systémem práce v Evropském parlamentu je nalezení kompromisu, nikoli politické přetlačování tak, jak jsme zvyklí tady. Vyplývá to z toho, že většina poslanců v Evropském parlamentu kandidovala za strany, které mají v programu prohlubování integrace a případné rozšiřování Evropské unie. To je tak silný politický program, že umožňuje nalézt shodu v důležitých otázkách.
Je pravda, že u technických záležitostí se odehrávají velké boje, protože Evropa podle mého soudu potřebuje spíše deregulovat, je dosud příliš byrokratická na to, v jakém světě žije. Z hlediska světového obchodu je zapojena do globálních souvislostí a nemůže tedy izolovaně zvyšovat ekologické a sociální standardy, aniž by si současně nekladla za cíl prosazovat tyto věci i ve třetích zemích a nerevidovala své byrokratické nároky, které podnikatelům svazují ruce, zvyšují náklady na evropskou produkci, snižují konkurenceschopnost a zvyšují nezaměstnanost.

Hovořila jste o tom, že kompromis je základem úspěchu v prosazování evropských předpisů. Takového kompromisu bylo nakonec na politické půdě dosaženo i v otázce evropské ústavy. Přesto ji obyvatelé Francie a Nizozemska odmítli. Jak vidíte budoucnost tohoto zásadního dokumentu?

O ústavě se velmi diskutuje a je jí věnována veliká pozornost. Ratifikační proces probíhá dál a dochází k dalšímu schvalování evropské ústavní smlouvy. Nicméně to, že Francie odmítla ústavu, je určitý problém, který se bude řešit někdy v roce 2007. To je hranice, která souvisí s přijetím Rumunska a Bulharska do EU a s otázkou dalšího směřování unie. Je potřeba ovšem říci, že Francouzi fakticky nehlasovali o ústavě, ale svým hlasováním vyjádřili několik svých pocitů. Řada z nich tím projevila odpor k politice Jacquesa Chirraca. V roce 2007 se ve Francii také uskuteční prezidentské volby a je otázkou, zda Francouzi poté nezmění k euroústavě svůj postoj. Mnozí Francouzi hlasovali proti, protože se domnívali, že by Evropa měla zbrzdit tempo svého rozšiřování, které se jim zdá příliš překotné. Souvisí to i s otázkou xenofobie, která je v současné Evropě aktuální a je dána především velkým přílivem obyvatelů bývalých kolonií, ale i států severní Afriky a Asie. Integrace menšin neprobíhá tak, jak si mnozí představovali ještě v nedávné minulosti, kdy mnohé země byly vděčné za příliv pracovních sil na místa, kde Evropané nebyli ochotni pracovat. Dnes již je situace vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti jiná a je jednou z příčin, proč například Francouzi a Holanďané řekli ústavě „ne“. Je pravda, že bez přijetí euroústavy a úprav zakládajících smluv by nemohla ještě širší Evropská unie dobře fungovat. Je zde tedy mnoho důvodů, které vyústily v odmítnutí ústavy ve Francii a v Holandsku.
Pokud jde o perspektivu, domnívám se, že by bylo moudré rozdělit ústavu na dvě části tak, aby se text novelizace zakládajících smluv zjednodušil, byl oproštěn od ústavních prvků a byl přijat tak, jak se běžně ratifikují mezinárodní smlouvy - to znamená ne referendem, pokud to není nezbytně nutné, protože je to technická věc o mnoha stranách a pro obyvatele těžko srozumitelná. Naopak ústavní principy, které se dají shrnout do několika základních kapitol hodnot, na kterých stojí Evropská unie, by měly být předmětem vážné diskuse tak, aby si Evropané znovu připomněli, co a kde jsou jejich kořeny.

Hodnoty, z kterých Evropa vychází, byly předmětem mnoha sporů při formulování textu euroústavy. Zdá se mi, jakoby ve finálním textu byly velmi „rozředěny“. Domnívám se, že s případným přijetím Turecka bude ještě obtížnější nalézt konsensus v této otázce.

Pokud budeme mluvit o explicitním vyjádření hodnot s odkazem na židovsko-křesťanské kořeny, osvícenství atd., to skutečně přijato nebylo. Nicméně obsah těchto hodnot, je vlastně začleněn ve všech směrnicích i ve všem, co Evropa dělá – dodržování lidských práv, svoboda projevu, právo na důstojný život, atd. To jsou věci, které skutečně v Evropě existují.
Co se týká případného vstupu Turecka, myslím si, že by měla být přijata ústava ještě před dalším rozšiřováním. Bez ohledu na přístupová jednání s Tureckem. Je namístě připomenout, že Turecko je sekulární stát, jehož zřízení není přímo spojeno s vírou – islám zde není státní vírou, tak jak je tomu v ostatních muslimských zemích. Z mnoha důvodů považuji za lepší vytvořit privilegované partnerství mezi EU a Tureckem, než slibovat členství. Toto řešení by dobře plnilo strategické obranné i hospodářské cíle bez zbytečných konfliktů, jež pramení z přílišných ambicí a velkých obav na obou stranách.

22.03.2006
autor: Pavel Kamír komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus