yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Průvody a procesí

Prvomájový průvod

Edikt milánský je dosti známý dokument z roku 313. Jde o ujednání mezi římskými císaři Konstantinem I., císařem Západu, a Luciniem, císařem Východu, které zajišťovalo, že jak křesťané, tak i ostatní obyvatelé Římské říše si mohou zvolit jakékoli náboženské vyznání. Tímto výnosem došlo k ukončení života prvotní církve v ilegalitě a vyjití křesťanů z katakomb. Konec útlaku a pronásledování věřících pak vedl i k veřejnému vyznávání víry. Jednou formou takového svědectví se staly průvody s Nejsvětější svátostí Oltářní.

V Jemnici se takový průvod konal každoročně po svátku sv. Víta. Procesí z farního kostela sv. Stanislava šlo za doprovodu hudby z náměstí do kostelíka sv. Víta.

Proč a kdy byla tato tradice přerušena?

Hlavní příčinou postupného ukončení různých procesí byl nástup totalitní éry. Během „padesátých let“ ateistická ideologie postupně likvidovala všechny formy veřejné manifestace víry. Farář - s časově limitovaným státním souhlasem k výkonu duchovenské činnosti - směl „Uspokojovat náboženské potřeby věřících jen v k tomu určených kultových objektech“ tj. v kostelech a kaplích. Prezentovat víru průvodem od farního kostela sv. Stanislava s doprovodem kapely a zpěvu lidu cestou ke kostelíčku sv. Víta bylo v nastoleném procesu ateizace nežádoucí. (Ještě v „sedmdesátých letech“, v čase tzv. normalizace, byl kárán okresním tajemníkem z Jindřichova Hradce slavonický farář P. Oldřich Med za to, že věřící, kteří putovali na Montseratt, cestou od vlaku z Mutišova zpívali náboženské písně, dále, že u oltáře bylo více ministrantů, než kněz potřebuje a kázání nebylo mariánské, ale o křtu dětí. Následovalo pak jeho přeložení s varováním o možné ztrátě tzv. státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti.)

Protiváhou církevních slavností se pak postupně stala propagace různých forem veřejných shromáždění, počínaje májovými průvody a konče mírovými slavnostmi všeho druhu. Historická slavnost Barchan se stala v Jemnici trpěnou jenom proto, že neměla žádný duchovní podtext. Stejně jako Haškova Lipnice, Strážnické slavnosti nebo Znojemské vinobraní. Chléb a hry strana dopřávala sobě i podhradí.

Obnovit tradici Eucharistických průvodů Božího Těla a nebo jiná procesí např. do polí nebo horských pastvin apod. se nedá bez předchozího prohloubení víry a následné spontánní touhy ji vyznat. Dobrovolně-povinné manifestace s existenčními pochody, v nichž musel být každý viděn a s ostatními držet krok, naštěstí skončily sametovou revolucí. Nyní máme novou příležitost ke znovuobnově násilně umlčeného kulturního poselství víry a víc jak tisícileté křesťanské historie našeho národa. Právě letos slavíme 1150 let od příchodu dvou misionářů na území Velké Moravy a rozšíření jejich působení a slovanské bohoslužby i na území Čech. Je třeba získat opět duchovní rozměr našeho soukromého i veřejného života - života, který je obohacován zkušeností víry. Křesťanská vize Božího království v nás a mezi námi sice zní trochu pohádkově, ale pohádka to není. Nakonec i pohádkové bytosti našeho dětství - na rozdíl od šamanů a kouzelníků - vypovídaly vždy o naději v lepší svět. Právě v tomto duchu si posteskl současný hudební skladatel a primáš hudebního souboru Hradišťan Jiří Pavlica: „Kdyby lidé věřili aspoň na to zlaté prase, kdyby lidé nežili ve lži dnes a zítra zase…“.

Dokud se člověk neosvobodí od pouze jednostranného, materialistického pojetí světa, budou absenci duchovní krásy a vakuum spirituální ušlechtilosti vyplňovat věštci a čarodějky, alkohol a drogy, směšní čerti a bezradné masky - kdysi primitivní a následně inovované projevy pohanské nevázanosti. Ano, děti se vyblbnou, velcí pobaví, ale není to pro člověka žijícího na začátku třetího tisíciletí trochu málo nebo dokonce bezděčný krok nazpět?

Slovesné umění má vzdělávat člověka a rozvíjet jeho smysl pro krásu a ušlechtilost. Právě toto je duchovním poselstvím Roku víru, kdy příchod misionářů sv. Cyrila a Metoděje položil základ naší písemné gramotnosti. Bible psaná naší řečí se tak stala symbolickou deklarací naší volby pro nadčasové pravdy a učebnicí života. Kéž krize autorit, která se cíleně vyvolává a živí různými skandály jednotlivců neoslabí naši tisíciletou zkušenost světců a světic, kterým víra dávala sílu k obdivuhodnému svědectví. Kéž jsou představitelé „českého nebe“, dle názvu vtipného filmu společně s našimi národními patrony světlem a nadějí v každé době.

13.05.2013
autor: Josef Brychta komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus