yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Ano, chci.

Mons. Josef Brychta v Jemnici

V sobotu 30. června 1973 jsem v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla těmito slovy vyjádřil připravenost k přijetí svátosti služebného kněžství.

První mši svatou - primici - jsem pak slavil v neděli 1. července 1973 v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše (loni povýšeném na Baziliku minor) ve Žďáru nad Sázavou. Kolik od té doby uplynulo let a jaké kulatiny letos slavím si každý lehce spočítá. Žďár je biblicky řečeno „mé město“. Od MŠ přes ZDŠ jsem tam prožil svá školní léta. Odtud jsem také každý den dojížděl na Stavební průmyslovku do Havlíčkova Brodu a po maturitě v roce 1968 na Teologickou fakultu v Olomouci. Po pětiletém seminárním pobytu v hanácké metropoli následovalo jáhenské svěcení, absolutorium a návrat do brněnské diecéze. Přijetí do presbyteriátu o slavnosti kněžského svěcení předcházely otázky vyslovené biskupem-světitelem:

Chceš stále vykonávat kněžskou službu jako věrný spolupracovník biskupa a v Duchu svatém vést Boží lid a sloužit mu?
Chceš hlásat Kristovo evangelium a vykládat nauku katolické církve, a tak zodpovědně a moudře konat službu Božího slova?
Chceš k chvále Boží a posvěcení věřících s vírou a oddaností podle tradice církve slavit Kristova tajemství, zvláště eucharistii a svátost smíření?
Chceš ve spojení s biskupem setrvávat v ustavičné modlitbě a pro lid tobě svěřený vyprošovat Boží milosrdenství?
Chceš se stále úžeji spojovat s Kristem Veleknězem, který sám sebe Otci obětoval jako oběť čistou, a chceš se spolu s ním zasvětit Bohu pro spásu světa?


Položme si otázku:
Má kněžská služba či zasvěcený řeholní život své místo v současné společnosti?
A co Bůh nabízí člověku skrze služebníky Kristova evangelia?


Nutno předeslat, že není každému dáno pochopit smysl kněžského poslání. Vzpomínám si na Robina z druhé třídy, který když své mamince řekl, že chce být knězem uslyšel ráznou odpověď: „Ani náhodou, to není žádné povolání.“

Ano, kněžství není profese jako ostatní, pro kterou se člověk rozhoduje sám, ale poslání, které je mu nabídnuto shůry. Pán Ježíš to připomíná apoštolům slovy: „Ne vy jste si vyvolili mě, ale já jsem si vyvolil vás.“

Jisté je, že pro smysl lidského života je zásadní vědět odkud člověk přišel, proč žije a kam směřuje.

Proč má pracovat v potu tváře a snášet tíhu všedních dnů bez reptání. Proč má umírněně konzumovat pozemská dobra a nezapomínat na hodnoty věčné. Proč - chce-li být šťasten - má milovat i nepřátele a dobře činit všem, kdo ho nenávidí. Proč má být otevřený pro dar života v bezpečí rodiny a domova garantovaného trvalým manželským svazkem. Proč má přijmout i slabosti stáří, nemoci a umírání s odmítnutím možnosti eutanázie.

Těch „proč“ je mnoho a navíc se mění podle věku a aktuální situace. A proto Původce veškerenstva určil apoštolskou službu, aby člověku nabídl profesionální asistenci. Skrze hlasatele evangelia a svátostnou pastoraci nabízí světlo poznání na nové a nové otázky a zároveň posilu k realizaci všeho nezbytného. Potřebuje hlasatele - apoštoly, aby jeho hlas bylo slyšet. Povolání k prorocké službě - v hloubi starého zákona - však vyžadovalo opustit stádo ovcí či volské spřežení, dokonce otce a matku. Stejně tak rekvalifikace rybářů ryb na novozákonní služebníky radostné zvěsti znamenalo opustit sítě i loďku, vlastní rodinu i domov. Jakoby Bůh chtěl říci: Pastýřů či rybářů - nebo chcete-li zemědělců i vědců, učitelů i umělců - je ve světě dost. Je však také třeba těch, kteří nabádají a doprovázejí člověka, aby neztrácel ze zřetele to, co nepomíjí a je věčné: lásku, radost a pokoj. “Právě posláním církve je přinášet světu autentickou a trvalouradost.“ (Benedikt XVI.)

Bez duchovní orientace je život každého člověka nasměrován k sebedestrukci, k vyčerpání veškerých fyzických a duševních sil a k dokonání ve smrti. Úsečka vymezená narozením a smrtí je lidskými silami nezměnitelná v přímku směřující do nekonečna.

Slova Kristova evangelia jsou naopak Dobrou zprávou: „To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše se naplnila.“ A na jiném místě prohlašuje: „Svůj pokoj vám odkazuji, svůj pokoj vám dávám - ne jako dává svět..." A jako bonus - při myšlence na konec pozemského bytí dodává: „Jdu Vám připravit místo.“

V letošním roce si připomínáme příchod hlasatelů Kristova evangelia sv. Cyrila a Metoděje do našich zemí. Právě 1150. jubileum jejich misijního úsilí mě inspirovalo k napsání tohoto zamyšlení, a tak se zároveň omlouvám, že tentokrát jsem psal víceméně o sobě a kněžské profesi. Mám pro to ale vážný důvod. Jsem hluboce přesvědčen, že povolání k duchovnímu stavu je nepostradatelné jako služba pro blaho každého člověka i celého lidstva. A všem, které volá Pán do služby, vzkazuji: „Nebojte se být služebníky radosti a tvůrci pokoje.“ A těm, kteří o církvi jakkoliv pochybují, sděluji: „Nebojte se těch, kteří vás ve jménu Kristově oslovují, nebojte se je vyhledávat ani se nimi setkávat.“ To vše říkám ve velké pokoře a s vědomím, že nosím Boží dar v nádobě hliněné, a co jsem zadarmo dostal, mám zadarmo dávat: Bůh tě miluje a chce, aby se ti život povedl a byl jsi šťastný nyní i navěky.

31.05.2013
autor: Josef Brychta komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus