yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Listopad - sbohem i nashledanou

Listopad - ilustrační foto

Český jazyk využívá pro názvy jednotlivých měsíců v roce proměny v přírodě v daném období. Slovanský původ pojmenování dvanácti oběhů Měsíce kolem naší planety Země nás tak odlišuje od většiny ostatních evropských národů, které jejich označení většinou převzaly od Římanů. Proto předposlední měsíc roku – listopad - nám slovně i nepřehlédnutelným poselstvím babího léta a padajícího listí pravidelně připomíná, že roční období života v přírodě opět končí a vše se připravuje na zimní vegetační útlum. Konec starého je však spojen s očekáváním nového a dotýká se každého z nás. Je spjat s otázkou, kolik jar nám již bylo dopřáno a kolik podzimů zbývá. Akcent na to, co nového je před námi, nám nabízí optimistický pohled na plynoucí čas. Nicméně téma finality a myšlenku na nezadržitelné dovršení darovaného času nám připomene každý padající list z javoru, dubu či jabloně. Také černě orámovaná obálka ve schránce na dopisy nebo parte ve vývěsce nás čas od času pozvou k poslednímu rozloučení s těmi, kteří nás opustili. Ztráta těch, kteří byli po dlouhá léta součástí našeho života, vždy zabolí a zranění způsobené jejich odchodem se nikdy docela nezahojí. Proto na některých hrobech najdeme do kamene vytesaná slova: „Kdo byl milován, není zapomenut!“

Dušičkový čas ale není jen pozváním k návštěvě hřbitovů spojenou s úkolem ozdobit a upravit hroby. Není jenom pohledem do minulosti a nostalgickou vzpomínkou na to, co bylo a již se nevrátí. Je také časem modliteb při zapálených svících a místem naděje - nahlédnutím „o patro výš“ s myšlenkou na společenství duší v očistci i v nebi. Proto ani pohřby nejsou jen poslední tečkou za nekrologem. Jsou spíše vyprovázením našich drahých či známých k další kapitole třídílného života: na zemi, v očistci a v nebi.

Biblické poselství o věčném životě naší nesmrtelné duše a opětovném nabytí tělesné podoby na konci dějin kosmu však nemusí být pro každého dobrou zprávou. Osudy lidského života každého jednotlivce mohou totiž obsahovat události, které by člověk nejraději „vypreparoval“ ze své historie a někdy i se samotnými aktéry, nebo z nich vyretušoval i sám sebe. Nepřijetí druhých i sebe je velkým pokušením k dělání tzv. tlustých čar a pokusem distancovat se od toho, co nás zranilo, nebo čím jsme naopak my ublížili druhým. Není však v našich možnostech “vystříhat“ z daného  celku jiný film, jiné video, jiný životní příběh, než je ten náš vlastní. Tvořit věci nové může jenom sám Stvořitel. On jediný má moc nám dát sílu, abychom odpustili sobě i druhým a vše přetvořit v nové - vše vrátit do původní krásy a dokonalosti.

Osvobození od všech negací, stínů, smutků a bolestí vede k obnově původního Božího plánu - našeho trvalého štěstí. Věčnosti žité v jednotě a pokoji se všemi lidmi dobré vůle. Právě takový nový život nám dosvědčují ti, které církev tzv. postavila na oltář - naši svatí a světice. Proto Vzpomínce na všechny věrné zemřelé předchází Slavnost všech svatých. Svědectví mučedníků, vyznavačů a panen neobsahují jen bezchybné příběhy dokonalých životů bez reality selhání a pádů. Často je tomu právě naopak. Po bouřlivé době života bez pravidel, a tím bez Boha, následovalo zklamání a dostavila se i touha po změně. Ta se pak projevila uznáním vin a následným obrácením. Konec dobrý, všechno dobré.

Je důležité, abychom neztratili ze zřetele, že hroby se otevírají nejenom k pohřbu, ale i ke vzkříšení. Kéž nás proto listopadový čas nevede jen k ohlížení se do minulosti, ale i k pohledům do budoucnosti. Žalmistova slova vypovídají o cestě kajícnosti i živé naději v odpuštění: „Smiluj se nade mnou, Bože, ve své velké lásce zahlaď můj hřích ...“ (Žalm 51). Nebo jinak: „Na dušičky vzpomínejme, z očistce jim pomáhejme. Budou na nás vzpomínat, až my budeme umírat.“

Ježíšovo pozvání: „Pojďte požehnaní mého Otce, praví Pán; přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od založení světa.“ (Mt 25,34) je adresované každému z nás.

30.10.2014
autor: Josef Brychta komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus