yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Světový den nemocných

Nemocniční pokoj - ilustrační foto

11. února, o svátku Panny Marie Lurdské, si každoročně připomínáme naši zodpovědnost za všechny nemocné. Jedná se tedy nejen o naše nejbližší, ale také o ty, kteří jsou na různých místech světa odkázáni na odbornou lékařskou pomoc a z různých důvodů je jim potřebná péče poskytována omezeně nebo jednostranně.

Omezeně proto, že ne vždy je k dispozici dostatek praktických lékařů, specialistů, zdravotních pracovníků, potřebných léků či zdravotnického materiálu. Jednostranně tím, že se málo vnímá a uplatňuje sociální a duchovní dimense lidství. Každý člověk totiž touží mít k dispozici nejenom kvalitní lékařskou péčí, ale také maximální možnost komunikace se svými blízkými. Na prvním místě jsou členové rodiny, dále přátelé, spolupracovníci apod. Dlouhodobé odloučení od nejbližších nebo trvalé opuštění domova má velmi negativní vliv na psychiku pacienta, a tím i na zdárný průběh samotné léčby. Službu lidskému životu nelze redukovat jen na pouhou profesionální lékařskou péči, je třeba vytvářet i prostředí vzájemné sounáležitosti a také zajišťovat potřebné duchovní zázemí. Často slýcháme od nemocných: „Ještě neodcházej! A kdy zase přijdeš? A brzo zavolej!“ atd. Je také velmi povzbudivé, když se operující lékař vrací ke svému „případu“ a zajímá se nejen o úspěšnost provedeného zákroku - o své renomé, ale také o člověka jako takového.

Povzbuzení a pomoc také potřebují i samotní pečovatelé i rodinní příslušníci. Jejich vyrovnanost či naopak nervozita se může přenášet na nemocného a narušovat jeho psychickou stabilitu. Paradoxně se někdy stává, že postižený člověk má více sil než jeho blízcí a místo, aby oni těšili jeho, pomáhá on jim. Často se právě v takových situacích také projeví význam víry, možnosti opření se o Boha a svěření se do jeho rukou.

Nemoc či úraz - jak říká lidová zkušenost - přijíždí na koni a odchází pěšky. Tak se nám všem nabízí dostatek času, abychom mohli naplnit nejméně dva skutky tělesného a duchovního milosrdenství. Tyto projevy lásky nám jednou (při konečném zhodnocení našeho života) mohou být připočteny k dobru. Ježíš při posledním soudu neklade důraz na spáchané zlo, ale na vykonané nebo naopak zanedbané dobro: „Byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou“ (Mt 25,36). Být ve vězení znamená v tomto případě být sám. Ne všem lidem se dostalo daru žít v kompletní rodině překypující pulzujícím žitím. Handrkující se sourozenci i stále zvídavá a neposedná vnoučata jsou tím nejlepším elixírem pro uzdravení a znovuzískání chuti do dalšího života.

Všem, kteří podléhají pokušení malomyslnět nebo si i zoufat, mohu připomenout list papeže Františka, ve kterém právě v souvislosti se Světovým dnem nemocných napsal: „Je velká lež tvrdit, že existují životy, které nestojí za to žít“. Svatý otec připomíná, že „čas strávený s nemocným je posvátný“. Je chválou Boha, který nás přetváří k obrazu svého Syna, jenž nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil. Jak veliká lež se skrývá v určitých tvrzeních, která kladou důraz na tzv. kvalitu života a sugerují tak, že život stižený vážnou chorobou je života hoden méně. Papež dále vysvětluje, že „náš svět často zapomíná na zvláštní hodnotu času stráveného u lůžka nemocného, protože na nás dotírá spěch a shon, zapomíná se na dimenzi nezištnosti, péči a starosti o druhého“. Za tímto postojem – píše František – je často vlažná víra, která zapomíná na Ježíšova slova: „Cokoliv jste učinili jednomu z mých nejmenších, Mně jste udělali“ (Mt 25,40).

Papež proto znovu klade důraz na „absolutní prioritu vyjít ze sebe vstříc bratrovi“. „Činorodá láska,“ pokračuje papež, „potřebuje čas. Čas na péči o nemocné a čas na jejich návštěvu“. Přitom je však nezbytné – podotýká – „nebýt jako přátelé Joba, kteří jej ve skrytu posuzovali, protože si mysleli, že jeho neštěstí je Boží trest za nějaké jeho provinění…“

Papež František v závěru svého listu připomíná, že „také dnes je mnoho křesťanů, kteří dosvědčují nikoli slovy, ale svým životem zakořeněným v ryzí víře, že jsou 'očima slepému' a 'nohama kulhavému'. Jsou to lidé, kteří jsou nablízku nemocným potřebujícím stálou péči, pomoc s mytím, oblékáním a s jídlem. Tato služba, zvláště je-li dlouhodobá, může být náročná a obtížná. Je snadné sloužit pár dnů, ale je obtížné pečovat celé měsíce, ba roky o člověka i tehdy, když ani není s to poděkovat. Právě taková cesta však posvěcuje,“ píše Petrův nástupce v závěru svého poselství ke Světovému dni nemocných (Vatikán 30. 12. 2014).

Co dodat na závěr? Navštěvovat nemocné je potřebné, ale je třeba dělat rozdíl mezi návštěvou v nemocnici a doma. Krátce po operaci není vhodné unavovat marody dlouhými řečmi. Návštěva má být srdečná a krátká. Naopak při dlouhodobé léčbě doma je každé setkání u lůžka nemocného důležité a není kam spěchat. Nervózní pohledy na hodinky spojované s výčtem všech možných úkolů nikomu klidu nepřidají. Zastavení u nemocného se nedá plnit jen jako závazek, abychom si mohli “rozvázat“ pomyslný uzel na kapesníku. Tady se potvrdí ona lidová moudrost: „V nouzi poznáš přátele.“ Také je milé pozdravení přes mobil nebo internet. Zkrátka láska k bližnímu je vynalézavá a vždy si najde a zvolí tu nejlepší formu setkání.

01.02.2015
autor: Josef Brychta komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus