yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Jemnický rodák

akad. sochař Jaroslav Šlezinger

V neděli 18. 3. 2018 odpoledne v 15 hodin, jako každoročně o páté postní neděli, si připomeneme památku jemnického rodáka akademického sochaře Jaroslava Šlezingera. Jeho Křížová cesta, vytvořená v táboře nucených prací a vyjádřená ve čtrnácti miniplastikách, je doprovázena autorovými texty a koná se v jemnickém farním kostele sv. Stanislava již po dvanácté.

Zvláštností této historické připomínky Kristovy cesty s křížem na návrší Jeruzaléma je její autorovo propojení s jeho vlastním osudem. Pietní vzpomínka je také zároveň uctěním památky všech nespravedlivě utiskovaných, pronásledovaných a umlčených kritiků zvůle mocných. Druhé zastavení této postní pobožnosti zachycuje Ježíše, jak se podrobuje formálnímu soudu římského úředníka Piláta i svévoli jeho souvěrců; přijímá kříž, aby vyvýšen od země zjevil Boží lásku k nám, hříšníkům. Jaroslav Šlezinger doprovází tento výjev vlastní radou: “Když duše si stýská na nespravedlnost osudu, když se bezmocně vzpíráš ranám a těžkému kříži, pohlédni na Ježíše, na jeho pokoru, s níž přijímá kříž a On dodá ti síly a odvahy k smutné cestě ve vězení.“

V životě každého člověka jsou momenty, ale i situace a stavy, kdy jejich tíha nejde odložit ani změnit. Jediným řešením je říci na tyto skutečnosti „ano“ a nést toto břemeno až do konce, někdy až na vrchol pokoření. Říká se, že kříž má každý člověk a nejeden. Křížem může být zdravotní hendikep – vada, se kterou se člověk již narodí, nebo jde o následky úrazů při sportu s trvalými následky, např. poranění páteře. Nedávno jsem dostal mail o 14leté dívce bez rukou a navíc trpasličího vzrůstu. Její hra na klávesy nohama a pěvecký výkon, za který by se nemusela stydět nejedna profesionální zpěvačka, zcela fascinovaly porotu prestižní soutěže talentů rumunské televize. Po jejím vystoupení následoval aplaus všech ve stoje a následoval gejzír zlata i slz přítomných - viz zpráva z 14. 3. 2017 na Idnes.cz: Když Lorelai předstoupila před porotu soutěže Rumunsko má talent, jen málokdo by hádal, že dívka kromě zpěvu předvede i hru na piáno. Skladbu A Million Stars zahrála prsty u nohou. Za tento výkon ji porotkyně Mihaela Radulescu díky zlatému bzučáku poslala rovnou do semifinále. Lorelai Mosnegutu se narodila bez rukou a hned po narození ji matka opustila. Když sociální pracovnice viděla její příběh v televizi, rozhodla se holčičku adoptovat. Malá Lorelai do tří let nemluvila a chodit začala až ve čtyřech letech. Těžké postižení se jí ale podařilo překonat a spoustu věcí se naučila dělat nohama. Hraje na klávesy, maluje a pomocí prstů u nohou také píše na notebooku. Je autorkou už několika knih.

Takové úspěšné zvládnutí daného stavu nazýváme oslaveným křížem. Postižení, které je pro jiného důvodem k výčitkám adresovaným nebi i zemi, se pro Lorelai Mosnegutu stalo výzvou. Naučila se hrát na klávesy prsty nohou a neuvěřitelně rozezpívala svůj hlas. Nikdy nemá člověk právo zpochybňovat smysluplnost svého života, ani jakkoliv poškozené životy svých bližních. Na všech formách postižení se může Bůh oslavit. Jednak na samotných osobách a jednak na těch, kteří jsou takto postiženým nablízku. Stát se milosrdným samaritánem, který je odměněn vděčností a láskou potřebných, je zdrojem radosti k nezaplacení.

Je jisté, že všichni jsme dlužníky lásky vůči mnohým našim bližním. Proto při každé osobní modlitbě i společné liturgii prosíme našeho nebeského Otce: „Odpusť nám naše viny...“, nebo naopak: „vyznávám se, že jsem neučinil, co jsem měl udělat.“

P. Jiří Balabán, který na konci ledna 2018 náhle zemřel, měl na parte slova útěchy pro všechny pozůstalé: “Nebuďte smutni, odcházím k Otci do Božího království...“

Blízkost bližních a víra v Boha je nejlepší jistotou a bohatstvím života. Kéž nám nikdy nechybí odvaha konat dobro či s nadějí a důvěrou procházet různými životními zkouškami.
Nezkouší nás však Bůh – ten je Vševědoucí a předem ví, co bylo, je i bude. Samotný život nás staví do událostí, které jsou osobní výzvou k víře, naději a lásce.

13.03.2018
autor: Josef Brychta komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus