yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Země kontrastů

Mongolský stařík

Nedávno jsme s kamarádem Daliborem přednášeli o výletě po Mongolsku, který jsme uskutečnili minulé léto. Tím jsem si připomněl zážitky z cesty. Není to příliš běžná turistická destinace, a tak mě napadlo, že by možná nebylo špatné vzpomínky zveřejnit.

Mongolsko je země velkých rozdílů.Když jsme chystali zmíněnou prezentaci, probírali jsme se obecnými informacemi o zemi. Někde jsem si přečetl, že je to stát s nejkontinentálnějším podnebím. Celoroční rozdíl teplot činí 90 °C. V létě až 40 °C nad nulou a zimní rekord 52,4 °C pod nulou, k tomu minimální srážky, až 250 slunných dní v roce. To vše velmi tvrdě definuje životní podmínky.

Do Mongolska jsme cestovali vlakem po transsibiřské magistrále několik tisíc kilometrů bujnou tajgou, obrovskými pásy lesů, luk a polí, stále směrem na východ. Pak po několika stech kilometrů jízdy na jih od magistrály jsme se dostali k mongolským hranicím. Zde byla vegetace stále v neochabujícím bujení. Po dalších pár stech kilometrů jsme se ocitli před Ulánbátarem, hlavním městem, kde již po stromech nebylo ani památky. Krajina se radikálně změnila v mírně zvlněnou, příjemně hladkou a stále zelenou od nízké trávy.

JurtaUlánbátar je velmi kontrastní město. Vjezd do něj je lemován tradičními jurtami obehnanými vysokými deskovými ploty. To je pro Evropana velmi zvláštní pohled. Trošku mi to připomnělo včelí plást s bílými puntíky uprostřed každé buňky. Blíž k centru města jurty ustupují zděným budovám. Dost často vedle skupinky jurt stojí výškové stavby. Samotný střed města by se dal s několika ale přirovnat k většímu městu u nás, třeba Brnu, kterému se přibližuje počtem obyvatel (asi 700 tisíc). Ulánbátar je geometričtější, vyšší a hlavně prašnější. Je plný nejrůznějších obchůdků, obchodů, stánků a supermarketů, ve kterých najdete úplně vše co u nás, jen některé zboží je odlišných značek. Zato ulice jsou na první pohled jiné. Sice jistě velmi funkční, ale jaksi neupravené. Například silnice je asfaltová až ke křižovatce, která je plná obrovských děr, a kolem ní jsou nově postavené obrubníky. Výstavba dynamicky se rozvíjejícího města je zřejmě velmi rychlá, ale má dle evropských zvyklostí své mouchy. Místní obyvatelstvo to nikterak nevzrušuje. On totiž pro nějaké vzrušování opravdu není důvod, ale to jsme pochopili až při druhé návštěvě.

Mongolské šachyObyvatelé města jsou běžní městští lidé. Na první pohled by se klidně dali přesunout do zmíněného Brna a pokud se jim nebudete dívat do obličeje, nemuseli byste si ničeho všimnout. Ale přece jen jsou trošku jiní - rozhodně tak moc nespěchají, jsou víceméně usměvaví a ochotní s čímkoli pomoci. Nedokážu posoudit, jestli to bylo tím, že na nás bylo na první pohled patrné, že nejsme místní. Řekněme, že ani já, ani Dalibor nejsme trpaslíci, zatímco Mongolci jsou průměrně o něco menší než Evropané. Poněkud jsme tedy vyčnívali z davu. Nešlo si nevšimnout, že domorodci neumí zacházet s obaly a jsou neskutečně nepořádní. Jsou věci, které prostě neřeší, což se většinou týká těch, na které nebyli v minulosti zvyklí. Dříve vše co spotřebovali a odložili kdekoli, po čase zmizelo, což láhve a podobné věci jaksi nedělají. Zato pro nás často nepodstatné drobnosti, především v mezilidských vztazích, se řídí jistými pravidly, na která jsme přicházeli postupně, a ta jsou dodržována velmi striktně. Při putování po kraji jsme při nejrůznějších příležitostech seděli pospolu a všelijak debatovali. U toho se velmi často pila dobrá vodka, avšak stačila jen malá nepozornost při nalévání a nebýt cizinci, tak s námi okamžitě přestali komunikovat.

Myslel jsem si, že se mi podaří z našeho šestitýdenního výletu napsat kratší článek, do kterého bych vmáčkl esenci této exotické země. Moje zážitky jsou příliš hluboké nato, abych je odbyl na pár řádcích. Chystám pokračování o neskutečně zajímavé krajině.

21.09.2004
autor: Jan Vermouzek komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus