Ohlédnutí za rokem 1951
Smrt mladého kněze P. Jana Buly bezprostředně souvisela se známým babickým případem z roku 1951. Využití střelby v babické škole pro tvrdý postup proti sedlákům i církvi se tehdy nezastavilo ani před popravami duchovních.
Z hlediska celého babického případu je klíčovou skutečností, že strůjce tohoto případu Ladislav Malý získával důvěru lidí díky informaci, že má na starosti přechod v té době internovaného pražského arcibiskupa Berana do exilu. Právě s touto informací pronikl přes mladého kněze P. Jana Bulu, administrátora v Rokytnici nad Rokytnou, do církevních kruhů v kraji a podařilo se mu získat podporu právě kněží P. Pařila a babického P. Drboly. Je smutně symbolické, že P. Bulu kontaktoval 25. února 1951, na den výročí únorového puče. Nedůvěra P. Buly vůči chování Malého vedla ovšem k rychlému zatčení mladého kněze již 30. dubna 1951. Malého verzi o útěku arcibiskupa Berana ovšem tehdy napomáhala živá fáma, že arcibiskup Beran se skutečně skrývá někde v tomto kraji.
K babické vraždě došlo dne 2. července 1951 v budově místní školy. Tři místní funkcionáři byli tehdy zastřeleni, jeden těžce zraněn. Všichni, kdo se s Malým během jeho několikaměsíčního působení v Jihlavském kraji setkali, putovali do vězení. Pro režim měl tento případ mimořádnou důležitost, proto mu byla věnována taková pozornost. První proces s obviněnými byl zahájen několik málo dní po babické vraždě dne 12. července 1951 v Jihlavě. Jeho výsledkem bylo šokujících sedm rozsudků smrti a vysoké tresty odnětí svobody. Mezi odsouzenými a následně také popravenými byli oba kněží P. Pařil a P. Drbola. Jestliže vyvolalo vzrušení již zatčení obou kněží, pak jejich inscenovaná přiznání ke zločinům a následné popravy vyvolaly skutečný šok. Režim hodlal tento šok využít beze zbytku a okamžitě rozvinul kolem tohoto případu mohutnou propagandistickou kampaň, která byla zaměřena především proti „klerikalismu a vesnickým boháčům“. Případ plnil dlouhé týdny přední strany Rudého práva, nejintenzivněji ve dnech 13. – 29. července 1951. Byly organizovány petice odsuzující zrádný postup duchovních apod. Vše bylo nejsilnější právě pro komunisty v problematických okresech jihlavského kraje, tj. na Dačicku, Třebíčsku a především Moravskobudějovicku. Druhý proces se odehrával na podzim mezi 13. a 15. listopadem 1951 a jediný trest smrti byl vynesen právě nad P. Janem Bulou. Mladý kněz byl popraven 20. května 1952 a stal se jedním ze symbolů věrnosti církvi i v mimořádně těžké době. I to je jeden z důvodů, proč nyní již několik let běží beatifikační proces, který by se měl relativně záhy přesunout z brněnské diecéze přímo do Říma.
08.07.2010
autor: Michal Stehlík komentáře: zobrazit (0)