yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Sv. Terezie od Ježíše - 2. část životopisu

sv. Terezie od Ježíše

Paralelně se svým niterným zráním začíná světice konkrétně rozvíjet myšlenku reformy karmelitánského řádu. Roku 1562 zakládá v Avile za podpory biskupa města, don Álvara de Mendozy, první reformovaný karmelitánský klášter a krátce poté dostává také svolení generálního představeného řádu, Jana Křtitele Rossiho. V následujících letech pokračuje v zakládání nových Karmelů, celkem sedmnácti. Zásadní je pak setkání se svatým Janem od Kříže, s nímž roku 1568 zakládá v Duruelo nedaleko Avily první konvent bosých karmelitánů. Roku 1580 dosahuje toho, že je v Římě zřízena autonomní provincie pro její reformované Karmely, což je počátek řeholního řádu bosých karmelitánů (a karmelitek). Terezie končí svůj pozemský život uprostřed plné zakladatelské aktivity. Roku 1582 po založení Karmelu v Burgosu během zpáteční cesty do Avily v noci 15. října v Alba de Tormes umírá s těmito dvěmi větami na rtech: „Umírám nakonec jako dcera církve.“ a „Už nadešla, můj Ženichu, chvíle, abychom se viděli.“. Život prožila ve Španělsku, ale strávila jej pro celou církev. Blahořečil ji papež Pavel V. roku 1614 a kanonizoval Řehoř XV. roku 1622. Za „Učitelku církve“ ji prohlásil Boží služebník Pavel VI. roku 1970.

Terezie od Ježíše neprošla akademickou formací, ale vždycky si cenila učení teologů, literátů a duchovních mistrů. Jako spisovatelka se vždycky držela toho, co osobně prožila nebo pozorovala na zkušenostech druhých (srov. Úvod k Cestě k dokonalosti), vycházela tedy ze zkušenosti. Terezie se duchovně přátelila s mnoha svatými, zejména se svatým Janem od Kříže. Zároveň se sytila četbou církevních otců: svatého Jeronýma, svatého Řehoře Velikého a svatého Augustina. Z jejích hlavních děl je třeba především zmínit její autobiografii, nazvanou Vlastní životopis, který nazývá Knihou Pánových milosrdenství. Sepsána byla na Karmelu v Avile roku 1565 a podává životní a duchovní cestu proto, aby - jak sama Terezie potvrzuje - podrobila svou duši rozlišování „duchovního mistra“, svatého Jana z Avily. Účelem je poukázat na přítomnost a působení milosrdného Boha ve vlastním životě a proto je ve spise často podáván dialog modlitby k Pánu. Je to působivá četba, protože světice nejenom vypráví, ale znovu prožívá hlubokou zkušenost svého vztahu s Bohem. Roku 1566 napsala Terezie Cestu k dokonalosti, kterou nazvala Pokyny a rady, jež Terezie z Avily dává svým sestrám. Adresátkami je dvanáct novicek z Karmelu svatého Josefa v Avile. Terezie jim nabízí intenzivní životní program kontemplativního života ve službách církvi, jehož základem jsou evangelní ctnosti a modlitba. Mezi nejcennější pasáže patří komentář k modlitbě Otče náš, jež je vzorem modlitby. Nejznámějším mystickým dílem svaté Terezie je Hrad v nitru napsaný roku 1577 v plné zralosti. Jde o jakýsi výklad cesty vlastního duchovního života a zároveň kodifikace možného průběhu křesťanského života směrem k plnosti a svatosti působením Ducha svatého. Terezie užívá obrazu hradu se sedmi komnatami, který představuje niternost člověka, a zároveň bource morušového, který se stává motýlem, aby vyjádřila přechod od přirozeného k nadpřirozenému. Světici inspiruje Písmo svaté, zejména Píseň písní a její ústřední symbol „dvou snoubenců“, který ji v sedmé komnatě umožňuje popsat vrchol křesťanského života v jeho čtyřech aspektech: trinitárním, kristologickém, antropologickém a církevním. Svému působení zakladatelky reformovaných Karmelů věnuje Terezie Knihu o zakládání napsanou v letech 1573 až 1582, kde mluví o životě rodící se řeholní skupiny. Stejně jako v autobiografii je vyprávění zaměřeno především na vykreslení Božího působení v dílech zakládání nových klášterů.

(Katecheze Benedikta XVI. na generální audienci v aule Pavla VI. ve Vatikánu 2. 2. 2011; z italštiny přeložil Milan Glaser)

20.11.2014
autor: Benedikt XVI. komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus