yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Sv. Terezie od Ježíše - 3. část životopisu

sv. Terezie od Ježíše

Není snadné shrnout několika slovy hlubokou a členitou tereziánskou spiritualitu. Chtěl bych zmínit některé podstatné body. Za prvé: svatá Terezie podává evangelní ctnosti jako základ veškerého křesťanského života, zejména odpoutání od majetku čili evangelní chudobu, a to se týká nás všech; vzájemnou lásku jako podstatný prvek komunitního a společenského života; pokoru jako lásku k pravdě; rozhodnost jako plod křesťanské odvahy; teologální naději, kterou popisuje jako žízeň po živé vodě. Nezapomíná však ani na lidské ctnosti: vlídnost, pravdivost, mírnost, skromnost, laskavost, radostnost, kulturu. Za druhé, svatá Terezie vybízí ke hlubokému souladu s velkými biblickými postavami a k živému naslouchání Božímu Slovu. Cítí se spřízněna především se snoubenkou z Písně písní a s apoštolem Pavlem a samozřejmě s trpícím Kristem a s Ježíšem v eucharistii.

Světice dále zdůrazňuje, jak důležitá je modlitba; modlitba - říká - je „styk přátelství, časté přebývání o samotě s tím, o kterém víme, že nás miluje.“ (Život 8,5). Myšlenka svaté Terezie je v souladu s definicí teologální lásky, kterou podává svatý Tomáš Akvinský jako „amicitia quaedam hominis ad Deum“, tedy určitý druh přátelství člověka s Bohem, který své přátelství nabídl člověku jako první; iniciativa vychází od Boha (srov. Summa Theologie II-II, 23,1). Modlitba je život a rozvíjí se postupně a zároveň s růstem křesťanského života: začíná modlitbou ústní, potom přechází do nitra meditací a usebráním, až dochází ke sjednocení z lásky s Kristem a s Nejsvětější Trojicí. Přitom samozřejmě nejde o rozvoj, ve kterém vystoupení na jeden stupeň znamená opuštění předcházejícího typu modlitby, ale spíše o postupné prohlubování vztahu s Bohem, jež proniká celý život. Spíše než pedagogii modlitby podává Terezie její opravdovou „mystagogii“. Čtenáře svých děl učí modlitbě tak, že se modlí spolu s ním; často totiž přerušuje své vyprávění nebo výklad a přechází do modlitby.

Dalším tématem drahým této světici je ústřední postavení Kristova lidství. Pro Terezii je totiž křesťanský život osobním vztahem k Ježíši, který vrcholí ve sjednocení s Ním skrze milost, lásku a napodobení. Odtud plyne důležitost, kterou přikládá rozjímání o Utrpení a eucharistii, jakož i o přítomnosti Krista v církvi, jež je pro každého věřícího jádrem liturgie. Svatá Terezie žije bezpodmínečnou láskou k církvi. Projevuje živý „sensus ecclesiae“ uprostřed rozdělení a konfliktů v církvi svojí doby. Reformuje karmelitánský řád s úmyslem lépe sloužit a lépe hájit „svatou katolickou církev římskou“ a je ochotna dát za ni svůj život (srov. Život 33,5).

Dalším podstatným aspektem tereziánské nauky, na který bych rád poukázal, je dokonalost jako aspirace celého křesťanského života a jeho konečný cíl. Světice má velmi jasnou představu Kristovy „plnosti“, ke které má křesťan dospět. Na závěr Hradu v nitru popisuje Terezie v poslední „komnatě“ tuto plnost uskutečněnou přebýváním Trojice, sjednocením s Kristem skrze tajemství jeho lidství.

Drazí bratři a sestry, svatá Terezie od Ježíše je opravdová učitelka křesťanského života pro věřící všech dob. V naší společnosti, často chudé na duchovní hodnoty, nás svatá Terezie učí být neúnavnými svědky Boha, Jeho přítomnosti a Jeho působení, učí nás skutečně pociťovat tuto žízeň po Bohu, která existuje v největší hlubině našeho srdce, tuto touhu vidět Boha, hledat Boha, rozmlouvat s Ním a být Jeho přáteli. Toto je přátelství, které je pro nás všechny nezbytné a které musíme hledat den za dnem znovu. Kéž nás příklad této hluboce kontemplativní a úspěšně činorodé světice také vede k tomu, abychom každý den věnovali náležitý čas modlitbě, této otevřenosti k Bohu, této cestě hledání Boha, abychom jej viděli, abychom nalezli jeho přátelství a tím pravý život. Protože mnozí z nás by totiž měli říci „nežiji, nežiji skutečně, protože nežiji podstatu vlastního života“. Čas modlitby proto není časem ztraceným, nýbrž časem, ve kterém se otevírá cesta života, na níž si osvojujeme od Boha vroucí lásku k Němu, k Jeho církvi a konkrétní lásku k našim bratřím.

(Katecheze Benedikta XVI. na generální audienci v aule Pavla VI. ve Vatikánu 2. 2. 2011; z italštiny přeložil Milan Glaser)

23.12.2014
autor: Benedikt XVI. komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus