yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

O interiéru kostela sv. Antonína Paduánského

Interiér kostela sv. Antonína Paduánského v Dačicích

O dačickém klášteru V.

Při vstupu do katolického kostela zaujme návštěvníka hlavní oltář, který se nachází v čele kostela. V klášterním kostele je hlavní oltář typicky raně barokní. Připomínkou dávných dob, kdy mše byly slouženy v katakombách, je vkládání ostatků světců do oltáře. Sekavský biskup von Liechtenstein vložil při svěcení kostela v roce 1729 do hlavního oltáře ostatky svatých Klementa, Placida a Honorata.

Nejvýraznější částí hlavního oltáře je velký obraz uprostřed. Obvykle je námět vzat ze života patrona kostela. Stejně je tomu i zde. Malíř si vybral legendu vyprávějící, že se u svatého Antonína zpovídal jakýsi Leonardo z Padovy, který vyznal, že kopl vlastní matku tak, že škaredě spadla na zem. Svatý Antonín k tomu poznamenal, že noha, která kopne otce či matku, by měla být hned useknuta. Hříšník odešel domů, a hnán výčitkami svědomí, si opravdu nohu usekl. Když o tom informovali svatého Antonína, nemeškal, odebral se do domu onoho Leonarda a přiložil useknutou nohu zpět, učinil znamení kříže a pohladil nohu svýma rukama. Stal se zázrak, noha byla scelena a Leonardo mohl chodit.

Autorství zdejšího oltářního obrazu není jednoznačně určeno. Převažuje názor, že jde o dílo Jana Františka Michaela Rothmayera, vídeňského dvorního umělce, žijícího ve 2. polovině 17. století a na začátku 18. století.

Přibližně na úrovni oltářního obrazu se nachází vlevo velká socha svatého Zikmunda a vpravo stejně velká socha svatého Václava.

Svatý Zikmund byl burgundský král, který přijal křesťanství. Byl zavražděn 1. května 524. Brzy po smrti byl prohlášen za svatého. Kult svatého Zikmunda v českých zemích rozšířil Karel IV. Získal většinu ostatků svatého Zikmunda, přenesl je do pražské katedrály a svatý Zikmund se brzy stal jedním z patronů českých zemí.

Socha svatého Václava na pravé straně vedle obrazu znázorňuje prvního českého mučedníka, patrona české země. Žil v 10. století, byl zavražděn 28. září v roce 929 nebo 935 ve Staré Boleslavi rukou vrahů vyslaných jeho bratrem Boleslavem.

Nad těmito sochami je vlevo i vpravo jedna socha. Vlevo je znázorněn svatý Šebestián, římský voják a mučedník ze 3. století po Kristu, socha vpravo zobrazuje svatého Rocha, Francouze, ve středověku spolu se svatým Šebestiánem oblíbeného patrona proti moru a pomocníka v nouzi.

Hlavní oltář byl pořízen na náklady hraběte Antonína Berky z Dubé a dokončen snad v roce 1693. To připomíná štítek nahoře na levé straně oltáře, kde je latinský nápis GLORIOSI MEDICI ANTONII HONORI VIRTUS BERKIIANA EREXIT, česky KU POCTĚ SLAVNÉHO LÉKAŘE ANTONÍNA ŠLECHETNOST BERKOVA ZŘÍDILA.

Štítek na pravé straně oltáře připomíná dalšího mecenáše hlavního oltáře Václava Albrechta hraběte z Vrbna: WRBNEA PIETAS PRAESENTE DECORE MAGNIFICAVIT, česky VRBNY ZBOŽNOST TOUTO OZDOBOU ZVELEBILA.

Kromě hlavního oltáře je v prostorách kostela rozmístěno 8 vedlejších oltářů.

Na levé straně kostela nelze přehlédnout vyvýšenou kazatelnu. V dobách, kdy ještě nebyly rozhlasové aparatury, sloužila kazatelna posunutá ke středu kostela k tomu, aby z ní kněz kázal a věřící jeho slova slyšeli. Kazatelna je dílem dačického občana Matouše Kelbla z roku 1720. Na kazatelně jsou reliéfy se scénami ze života svatého Antonína.

Vzadu v kostele na kůru jsou varhany. Do kostela byly pořízeny v roce 1720 a jejich autorem byl dačický varhanář Václav Pantoček. On i jeho bratr Šebestián zhotovili řadu varhan pro kostely na Moravě a v jižních Čechách. Zdejší varhany jsou druhým největším nástrojem mezi díly obou bratrů. Při pohledu na varhany si nelze nevšimnout bohatě zdobené varhanní skříně. Bosé karmelitky se v začátcích svého působení v Dačicích rozhodly pro provedení generální opravy tohoto nástroje. Oprava varhan trvala od roku 1998 do roku 2005. Během opravy bylo nutno změnit dodavatele rekonstrukce varhan. Varhanář Rudolf Valenta nakonec generální opravu nástroje úspěšně zakončil a práce byly při speciální kolaudaci převzaty.

30.10.2013
autor: Jan Jelínek komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus