yalovaescortbayanlari.net tekirdagescortbayani.xyz tokatbayanescortlarim.xyz yozgatbayanescortlar.net rizeescortbayan.org kutahyaescortbayanlarim.xyz edirnedekiescortlar.com corluescortbayanlar.com canakkaleescortlari.org corumbayanescortlar.com escortcorum.net ardahan.escortlari.xn--6frz82g karabuk.escortlari.xn--6frz82g kars.escortlari.xn--6frz82g kirklareli.escortlari.xn--6frz82g kirsehirescortbayanlarim.xyz ordubayanescortlar.net sivasbayanescort.org zonguldakbayanescort.org

dačice info

křesťansko-demokratický server

hlavní nabídka:

reklama:

Festivia Chorus – holandský cestopis (I. část)

Festivia Chorus v Holandsku

Pěvecký sbor Festivia Chorus se ve dnech 22. – 25. dubna 2010 vydal na své první zahraniční turné. Cílem koncertní cesty bylo Holandsko, konkrétně město Beemster nedaleko Amsterodamu. „U našich sousedů v Rakousku jsme již zpívali, na vícedenní zahraniční zájezd však jedeme poprvé“, upřesnila sbormistryně Jitka Čudlá. Také se jedná o nejvzdálenější místa koncertů – cestovali jsme 1100 km a cesta trvala 14 hodin.

Festivia Chorus v HolandskuDovolte, abychom se s vámi podělili o naše zážitky. Beemster je partnerské město obce Studená, z které pochází někteří naši členové. Partnerství těchto dvou obcí funguje již několik let a vztahy jsou velmi přátelské. Proto jsme velmi uvítali, když do Velké Lhoty, která je „domovským přístavem“ našeho pěveckého sboru Festivia Chorus, zavítal 8. 5. 2009 smíšený pěvecký sbor Harmonie právě z Beemsteru. Společný koncert našich sborů byl velmi příjemný a obdrželi jsme na oplátku pozvání do Holandska, které jsme rádi přijali. Bylo zapotřebí sehnat pouze finanční prostředky na cestu, vše ostatní nám zajistili naši holandští přátelé. Přispěla nám mj. obec Studená a využili jsme také finanční příspěvky našich sponzorů.

Ve čtvrtek 22. 4. 2010 jsme se tedy v 7 hodin ráno vydali na cestu čtyřmi osobními vozy. Po 14 hodinové cestě jsme dorazili před budovu městského úřadu v Beemsteru, kde nás přivítal tajemník pan Cees Jonges a paní Eva Perdok, která v Holandsku pro nás vše organizovala. Jakožto Češka žijící dlouhá léta v Holandsku pro nás byla cenným prostředníkem, překladatelem a organizátorem. Přivítali nás také členové pěveckého sboru Harmonie, kteří si nás rozebrali do svých rodin.

V pátek v 9 hodin ráno jsme se všichni sešli na prohlídku místní sportovní haly. Nejdříve nás zarazilo, proč si máme prohlížet právě sportovní halu, ale při prohlídce jsme pochopili, že se jedná o něco skutečně mimořádného. Sportovní hala nabízí vyžití ve velkém množství sportů pro všechny věkové kategorie občanů místních i z okolí. Městečko je poměrně malé, přesto však má hala prodáno cca 3000 permanentek. Za obnos, který činí asi 450 korun, mohou předplatitelé do haly kdykoliv a na jakoukoliv dobu. Zaujal nás například fitness sál, kde bylo obrovské množství nejrůznějších posilovacích strojů (od každého druhu vždy několik kusů, abyste nemuseli čekat). Hned u vstupu usilovně cvičila na veslovacím stroji starší dáma. Když jsme po dosti dlouhé chvíli opět procházeli kolem, stále ještě cvičila. Není divu, že v Holandsku tlouštíky příliš nepotkáváte. Největší atrakcí však je lyžařský trenažér. Ve velké místnosti je plošina s bílým kobercem, který „běží“ poháněn motorem. Koberec je nutno pokropit a poté si již můžete vzít lyže a hůlky a vyrazit na svah. Před sebou máte zrcadlo, abyste viděli, co „vyvádíte“ a kolem sebe na stěnách namalované hory. Dá se měnit jak rychlost sjezdu, tak sklon svahu. To, že si na místě můžete půjčit lyžáky, lyže i hůlky, je samozřejmost. V Holandsku, kde sníh nebývá, je to opravdová atrakce. Shodli jsme se, že v našich končinách, kde našinec má často zimy již plné zuby, by se asi moc zájemců nenašlo - ale třeba se mýlíme….

Poté jsme si prohlédli novou a architektonicky velmi zajímavou budovu městského úřadu, a pak jsme již nastoupili do přistaveného autobusu. Autobus nás vozil po atraktivních místech v okolí Beemsteru.

Nejprve jsme navštívili pevnost Kwadijk, kterou prý kdysi stavělo ručně pět tisíc lidí… Od doby, kdy byla vynalezena vojenská letadla, neměla již pevnost opodstatnění a tak našla mnohem ušlechtilejší využití – stal se z ní sklad vína. Zdejší obchodníci s vínem se dovozu věnují již přes sto let a dováží víno z mnoha zemí celého světa. Bohužel zatím ne z Česka.
K dobrému vínu patří také dobrý sýr. Navštívili jsme proto prodejnu v místní výrobně sýrů a nakoupili dárečky pro přátele a rodiny doma v Česku.

Poté jsme se přesunuli k moři. Moře někteří z nás viděli poprvé a všechny nás lákalo se v něm pořádně vymáchat. Leč na konci dubna foukal ještě dost silný a studený vítr, a tak jsme si nechali zajít chuť. Nakonec jeden odvážlivec neodolal a omočil si alespoň dolní končetiny …. Nás ale večer čekal koncert, tak jsme koupel ve studené vodě raději neriskovali a sbírali jsme mušličky, fotili se na pláži a dýchali čerstvý přímořský vzduch, který dělal dobře našim hlasivkám.

Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili ve větrném mlýně, který jsme si mohli celý prohlédnout. Nejvíce nás zaujala skromnost někdejších obyvatel. Žili skutečně jednoduše a na velmi malém prostoru. Spali například v jakýchsi „skříních“ po obvodu mlýna, které se přes den jednoduše zavřely, aby nepřekážely. Zda v nich byly zavírány i zlobivé děti, to jsme se nedozvěděli…  Zato jsme se dozvěděli, že mlýny nesloužily jako u nás k mletí obilí, ale hlavně k čerpání vody. Holandsko totiž hodně své půdy získalo vysoušením moře nebo jezer na svém území. Například místo, kde jsme spali, leželo 4 metry pod úrovní mořské hladiny… Byl to zvláštní pocit…

Po návratu jsme byli pozváni do místní čínské restaurace, kde nás čekala společná večeře s holandským sborem Harmonie. Předali jsme jim náš dar – pětilitrovou láhev exkluzivního Festivia Rumu, který pro nás i s etiketou vyrobilo Fruko v Jindřichově Hradci. Nadšení bylo velké. Nadšení jsme byli i my z mnoha chutných a rozmanitých pokrmů. Bohužel jejich množství bylo přílišné i pro naše proslulé jedlíky a tak mnoho zbylo. Také naše sbormistryně nám zcela logicky zakázala nacpat se před koncertem…

Po večeři jsme se již přesunuli do místa konání našeho koncertu – kostelíku v Noordbemsteru. Byli jsme překvapeni vzhledem kostela. Jeho zdi byly z nepálených cihel a interiér dřevěný. Samozřejmostí jsou zde v kostelích toalety a také kuchyňka pro přípravu kávy a čaje. (Kostelíky byly protestantské, takže nevíme, zda to takto funguje také v katolických kostelích.) V kostelíku bylo bohužel dosti málo místa a nepříliš dobrá akustika. Nenechali jsme se ale znechutit a odvedli jsme dobrý výkon. Posluchači byli nadšení a rádi se zapojovali, když jsme je požádali o spolupráci, kdy nám pomáhali dělat zvuky afrických zvířat nebo zvuky bitvy…. Po hodinu a půl trvajícím koncertě jsme se rádi přesunuli „domů“, kde jsme většinou tvrdě usnuli a odpočívali na další nabitý den.

07.05.2010
autor: Jitka Čudlá komentáře: zobrazit (0)

Provozovatel a autoři souhlasí se zveřejněním textů třetími osobami za podmínky, že bude jako zdroj uveden server www.dacice.info
Server provozuje Lidové sdružení Dačice
Webmaster: C@mus